o násslužbyporadenstvío nábytkufotoalbumna prodejodkoupímekde nás najdetenapište nám


Nákup historického nábytku


Kdy nakupujeme - v zimě, nebo v létě?
Doba, kdy by se měl nábytek nakupovat, souvisí s tím, od koho jej nakupujeme:

Nakupujeme-li od starožitníka nábytek, který je vystavený delší dobu v krámě, kde je
i v zimních měsících teplo, nemusíme se obávat takový nábytek převézt rovnou domů.
Při převozu jej dáme dovnitř vozu, nebo vhodně zabalíme, abychom zabránili poškození
povrchu. Koupíme-li v zimním období nábytek od někoho, kdo ho měl na půdě, v garáži,
ve stodole apod., můžeme si být jisti, že takový nábytek začne doma vlivem teploty a sucha sesychat a praskat. Popraskají výplně, boky, vrchní deska, odlepí se dýha... (takový nábytek nakupujeme raději v letních měsících). Při koupi v zimě nábytek umístíme na přechodnou dobu v místnosti, kde regulujeme teplotu tak, aby byla jen o málo vyšší než odkud byl nábytek dovezen. Teplotu pozvolna zvyšujeme a často krátce větráme.
Je vhodné dát do vnitřních prostorů nábytku noviny (ne časopisy!), které denně měníme.

Po týdnu takové karantény je nábytek připraven snášet pro nás příjemné domácí teploty bez újmy na kráse.
Proč dochází ke změnám na povrchu nábytku vlivem různých teplot? Nábytek, který byl
vyroben ručně, byl slepován kostním nebo kaseinovým klihem. Tyto klihy jsou značně
hydroskopické, to znamená, že navlhne-li takový spoj (třeba i vzdušnou vlhkostí), změkne, a tím se uvolní. Následně vysychá - původní souvislá vrstva popraská a smrští se.
Opakuje-li se tento proces vícekrát, takový spoj už nemá svoji pevnost a většinou se úplně
rozlepí.
U dýhovaného nábytku dochází nejprve k vytvoření puchýřů, následně pak k odlepení,
prasknutí, či odlomení dýhy.


Jaký nábytek vybíráme - falzum, nebo originál?

V dnešní době je velice těžké při koupi rozeznat, zda je vyhlédnutý kus originál či nikoli.
V zásadě bych doporučil:

1. Při koupi nepospíchat, navštívit prodejce i třeba několikrát a vybraný nábytek si důkladně prohlédnout.

2. Zaměřit se na kvalitu povrchové úpravy - nápadný by měl být kus s výrazně zářivým leskem, který bude stejný i v rozích mezi lištami, v prohlubních řezeb apod. I na použitém kování a šroubech by mělo být vidět stáří, třeba jen podle dobové konstrukce (i když bude vyčištěno).

3. Mnohé napoví i pohled na záda a dno nábytku. Nohy nápadně zachovalé, přišroubované poniklovanými nebo dokonce křížovými šrouby, dno, které je na rozdíl od patiny zestárlého a zaprášeného dřeva namořeno podivným odstínem. Takový kus je buď původní, avšak poškozený rozsáhlou neodbornou opravou, nebo falzum. Takové koupě bychom se měli raději vyvarovat.

4. Dnes tak oblíbený původní venkovský nábytek by měl být spojován převážně hřeby,
zhotovenými ze dřeva
seřízlého dlátem do nepravidelného kosočtverce. Novější nábytek by měl mít již železné hřeby kované kovářem, později potom hřeby s hladkou nepravidelnou plochou hlavou a všechny kovové části by na dřevě měly mít kolem sebe rozpitou rezavou až černou skvrnu, kterou vytvoří reakce kovuse dřevem.

Převážná většina tohoto nábytku byla při výrobě opatřena barvou. Proto také výrobci používali k výrobě tohoto nábytku horší materiál, i když na dnešní dobu vypadá kvalitně.
Nebylo však vyjímkou, že výplně nebo boky byly zhotoveny z jednoho kusu dřeva.
Dnešní materiál je již podstatně užší a má mnoho suků a zásmolků.
Proto je-li z takového materiálu slepena deska (třeba bok, nebo dveřní výplň), skládá se ze dvou či více podélně slepených kusů. Nábytek z takového materiálu, který navíc nemá nikde ani ve špatně přístupných rozích, řezbách či spárách drobné zbytečky neodstraněné barvy, je buď rozsáhle opravovaný, nebo nově zhotovený.

Případné dotazy zodpovím na e-mailu info@opravyhistorickehonabytku.com